Před zákrokem · Anamnéza
Lékaři s oblibou říkají, že anamnéza je půl diagnózy. Než půjdete na samotný zákrok, je potřeba zajít na konzultaci / vyšetření. V průběhu konzultace vám bude lékař klást celou řadu otázek. Potřebuje co nejvíce informací k tomu, aby správně rozhodl o dalším postupu léčby.
Klasická uvítací otázka „Co vás k nám přivádí“. Ošetřující lékař musí vědět kdy problémy vznikly (popřípadě od kdy je pozorujete), jestli se postupem času (než jste přišli na konzultaci) vyvíjeli, zda se ve vaší rodině vyskytuje onemocnění žil a cévního systému, váš pracovní, osobní, sociální život, jeho způsob, alergie, léky které užíváte aktuálně nebo dlouhodobě a v neposlední řadě zřejmě prodělaná onemocnění.
Někdy na první pohled a pro vás banální, možná nesouvisející informace, může být pro lékaře zásadní. Odpovídejte proto na otázky pravdivě, otevřeně a bez studu (není na místě a je spíše na škodu).
Následuje fyzikální vyšetření (pohled, poslech, pohmat a poklep …), funkční testy (postupné zaškrcení končetin a sledování rychlosti plnění žil po jejich povolení) a závěrem možná vyšetření ultrazvukem (duplexní ultrasonografie), v ojedinělých případech pletysmografie, magnetická rezonance nebo flebografie.
Na základě toho co lékař zjistí, navrhne vhodný další postup, popřípadě vysvětlí celý postup i pooperační režim nebo i vhodné kompresní potřeby.
Během zákroku
Tady záleží, jaký způsob léčby byl zvolen a bude se lišit při chirurgickém odstranění, laserovém odstranění, radiofrekvenční léčbou, aplikací žilního lepidla, mechanicko-chemická ablace, sklerotizace, atd.
Proto dále jen obecně, neberte to jako přesný popis průběhu ve vašem případě. Do postižených žil se vstříkne speciální lék, který se nazývá sklerosant. Tato látka způsobí, že stěny žil se zhroutí a slepí. Tělo poté přirozeně absorbuje tuto žílu a krev je přesměrována do zdravých žil. Celý proces je obvykle rychlý a nevyžaduje hospitalizaci.
Po zákroku
Po zákroku je pacientovi předepsána hodinová procházka. Pokud nedojde k nežádoucím reakcím, pacient je propuštěn domů a může se vrátit k běžným činnostem. Nejsou žádná omezení fyzické aktivity a pracovní činnosti. Jsou doporučeny denní minimálně hodinové procházky, vyhýbejte se dlouhému stání nebo sezení, nekoupejte se v horké vodě po dobu 2 týdnů a nenavštěvujte saunu a vířivku po dobu 1,5-2 měsíců po zákroku. V prvních třech dnech po skleroterapii byste neměli dělat aerobik, gymnastiku a cvičit na rotopedu.
Pravděpodobně vám bude doporučeno nosit kompresní punčochy po dobu několika týdnů po proceduře skleroterapie. Je také důležité zůstat v pohybu, ale vyvarujte se fyzicky namáhavým aktivitám. Snažte se po skleroterapii nevystavovat ošetřenou nohu silnému slunečnímu záření, protože slunce může způsobit tvorbu tmavých skvrn na ošetřené kůži.
Po 7-8 dnech následuje kontrolní vyšetření, zhodnotí se efekt léčby a rozhodne se o jejím pokračování nebo ukončení. V ideálním případě má sklerotizovaná žíla podobu hustého, nebolestivého podkožního provazce, aniž by se na něm měnila kůže. Během následujících 3-6 měsíců, ve vzácných případech o něco déle, dochází k úplné resorpci (vstřebání) tohoto provazce s jeho nahrazením pojivovou tkání.
Vaše křečové žíly by měly zmizet během několika týdnů, ale v některých případech je potřeba absolvovat více než jednu skleroterapii a někteří lidé musí podstoupit skleroterapii několikrát, aby křečové žíly zcela zmizeli (opakovaná skleroterapie obvykle probíhá minimálně šest týdnů po posledním zákroku).
Kontraindikace a komplikace
Komplikace po skleroterapii jsou velmi neobvyklé, ale někteří lidé si všimnou shluků viditelných krevních cév v blízkosti oblasti, kde byla křečová žíla. Pokud se vám to stane, nic se neděje, tyto krevní cévy obvykle vyblednou. Je také možné, že injekce zavede do vašeho krevního oběhu drobné vzduchové bublinky, které mohou způsobit bolesti hlavy, nevolnost a mdloby. Pokud se tyto příznaky objeví, oznamte to neprodleně svému lékaři.
Vzácně se po skleroterapeutické proceduře rozvinou závažné komplikace, jako je například krevní sraženina, ale je to možné, takže buďte ostražití na příznaky, které mohou naznačovat krevní sraženinu, jako je otok a nepříjemné pocity v noze, potíže s dýcháním a/nebo bolest na hrudi. Pokud se u vás rozvinou tyto příznaky, volejte neprodleně svého ošetřujícího lékaře/kliniku, nebo někoho požádejte, aby vás odvezl na místní pohotovost.
50% úspěchu je správná rekonvalescence
Nepodceňujte nošení kompresních pomůcek (punčochy nebo bandáže) a striktně dodržujte doporučení lékaře, které bude pravděpodobně na dobu alespoň tří týdnů (trvale, ve dne i v noci, bez delšího přerušování (pouze pro výměnu za čisté)) (i po této době neuškodí, pokud je budete nosit dále, většinou přes den) po zákroku. Návrat do běžného pracovního zařazení je po mini invazivní operaci do cca 1 týdne, u klasické operace pak zhruba 3-4 x déle. Po operaci není vhodné ležet, naopak, jak jsme již uvedli v odstavci „po zákroku“ – mírná aktivita je vhodná a žádoucí.
Orientační informace k jednotlivým výkonům
| Zákrok | Hospitalizace | Anestezie | Kompresní potřeby |
| Klasická operace | 1 den | celková/výjimečně lokální | ano, 4–8 týdnů |
| Laserová operace (EVLA) | není nutná | lokální znecitlivění | ano, 3 týdny |
| Sklerotizace | není nutná | lokální znecitlivění | ano, 4–6 týdnů |
| Flebektomie | není nutná | lokální znecitlivění | ano, 3 týdny |
| Radiofrekvence žil (RFA) | není nutná | lokální znecitlivění | ano, 3 týdny |
| Žilní lepidlo, mechanicko-chemická ablace | není nutná | není nutná | ne |